You must sign if you want to create new comments.

• Rating3/5

  Úvod zaměřený na první autorovy básně je plný zajímavě experimentální, znělé až jazykově nepochopitelné ("frýn", "čílku", "trudím se", "v padolu"...) poezie. Druhá třetina shrnující tvorbu od 90. let navazuje jazykem temným a morbidním, což vyvažují ještě pozdnější básně romantické (přesto temnější). Knihu uzavírají proslovy pateticky vlastenecky pokrokové, ale k přelomu 19. a 20. století jasně patřící. Pro mě šlo o speciální žánr, který tehdy v převážně německém Brně předcházel kulturním akcím, což onu vybuzující atmosféru vysvětluje. Čím abstraktněji Merhaut psal, tím byl lepší. Naopak čím konkrétněji mířil, tím víc se držel při zemi. Velký rozdíl je např. vidět mezi "Balladou fatalistickou" a "Naší kojnou". Z první nezapomenu na "kočičí šlapy tichnuly", ta druhá se z paměti vytratila. Na závěr je nutné ocenit zdejší výtisk, na kterém je patrná historie posledních více než sto let knihovnictví. Tolik razítek, přelepek, značek aj. tvoří neuvěřitelné a ve výsledku krásné dílo.

  27.6.2023, source: Knihovna Jiřího Mahena v Brně